VZTAH HOSPOD┴╪SK▌CH SYST╔M┘ A ST┴TU

U₧ jednou jsme se dotkli jednoho bolavΘho mφsta kapitalismu - syndikßtnφch cen, syndikßt∙ a kartel∙. U nich vede v²nosovß snaha paradoxn∞ k vylouΦenφ volnΘ sout∞₧e. Jak k podobnΘmu chovßnφ dochßzφ? Podniky tΘho₧ druhu, kterΘ spolu zßpasily o odbyt a odb∞ratele, nakonec ceny ustßlily tam, kde v²roba i spot°eba nalezly svou rovnovßhu. P°i urΦitΘ cen∞ se ji₧ podnik∙m nevyplßcφ vyrßb∞t vφce, ne₧ p°i stabilizovanΘ cen∞ ₧ßdajφ spot°ebitelΘ. Dohodnou-li se za tΘto situace mezi sebou na cenßch vyÜÜφch, mohou je, pokud se nebudou vzßjemn∞ podbφzet, udr₧et.

PodobnΘ organizaΦnφ formy se naz²vajφ syndikßty nebo kartely a ceny od nich odvozenΘ jsou cenami syndikßtnφmi, respektive kartelov²mi. Syndikßtnφ cena je tak ·pln∞ jinΘ povahy ne₧ cena z volnΘ sout∞₧e. Je sice op∞t rovnovß₧nß, ale jejφ rovnovßha nevznikß z volnΘ sout∞₧e podnikatel∙, n²br₧ je jednostrann∞ diktovßna a udr₧ovßna syndikßtem. Syndikßtnφ cena le₧φ, nade vÜφ pochybnost, nad (nebo i pod) rovnovß₧n²m bodem, kter² by vzeÜel z volnΘ sout∞₧e. V²roba odpovφdajφcφ tΘto cen∞ u₧ tedy nenφ maximßlnφ a v zßjmu maximßlnφ v²nosnosti podnik∙ se tak v nich paradoxn∞ sni₧uje celkovß produktivita prßce. PodobnΘ uva₧ovßnφ samoz°ejm∞ podporuje ·toky marxist∙ a radikßlnφch socialist∙, kdy₧ tvrdφ: mezi diktßtem syndikßt∙ a diktßtem stßtu nenφ rozdφl, a je proto lepÜφ mφt stßt v rukou socialist∙ ne₧ mφt syndikßt v rukou ônenasytn²chö kapitalist∙.